Otta z Losu

Stránky věnované vladyckému rodu Ottové z Losu

 

(Přeskočit na navigaci - obsah kapitoly)

Tresty a pokuty 2

Zabavování majetku provinilců konfiskační komisí a zemskými komorami

Pokutování českých šlechticů

Páni popravení na Staroměstském náměstí v Praze

  1. Fridrich rytíř z Bílé, jeden ze stavovských direktorů a povstaleckých vůdců, byl sťat. Královská komora zabavila jeho statky Řehlovice u Ústí nad Labem, Chotimiř u Lovosic a jiný majetek, což všecko bylo odhadnuto na 42.837 kop míšenských. Statek Řehlovice byl postoupen dědičně Fridrichovým dětem; Chotimiř, odhadnutou na 23.536 kop 2 groše 6 denárů míšenských, koupil roku 1622 od královské komory Adam z Valdštejna za 17.142 kop míšenských. Spolu s ním byl pokutován i další člen rodu Jindřich z Bílé. [ jmenné rejstříky | nahoru ]
  2. Erb Budovec z Budova Václav Budovec z Budova, jeden z předních povstaleckých vůdců, hlavních původců českého povstání a dlouhý čas duše stavovského odporu, byl direktorem stavovské vlády a za krále Bedřicha presidentem nad apelací. Pro své vynikající účastenství v povstání byl odsouzen k smrti a ztrátě všeho svého majetku a sťat. Královská komora zabavila jeho statky. Mnichovo Hradiště bylo odhadnuto na 28.762 kop 30 grošů 3 denáry a Zásadka na 27.010 kop 10 grošů 5 denárů, tedy úhrnem na 126.777 kop 57 grošů. Roku 1622 byly tyto statky prodány společně se zbožím zabaveným Bohuchvalu Berkovi Albrechtovi z Valdštejna za 216.000 zlatých. Odhadní cena obou statků však obnášela 259.677 kop 39 grošů 4,5 denáru.
  3. Diviš rytíř Černín z Chudenic, purkrabí pražského hradu, byl popraven, protože v době prvních bouří roku 1618 pustil na hrad protestantské stavy. Jeho tělo i s hlavou, zabalené v černé sukno, bylo doneseno do jeho domu pod zámkem u tehdejší Pískové brány, v nynější Valdštejnské ulici. Jeho manželka tělo čistě umyla, načež bylo odvezeno na nedrahovický zámek, kde bylo pochováno u jesenického kostela. Nedrahovický statek u Sedlčan, odhadnutý na 16.711 kop míšenských, připadl královské komoře a roku 1622 byl prodán paní Polyxeně z Lobkovic za 16.000 zlatých. Spolu s ním byli pokutováni i další členové rodu: Jan Heřman rytíř Černín z Chudenic a Jan Petr Černín z Chudenic.
  4. Prokop Dvořecký z Olbramovic, jeden ze stavovských direktorů, vynikající rázností a duchem, byl za krále Fridricha českým podkomořím; po bělohorské bitvě byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a svého majetku a popraven. Královská komora zabavila jeho statky Kystrou a Vršovice u Loun, které byly odhadnuty na 59.765 kop 48 grošů míšenských a roku 1622 prodány hraběti Volfovi Ilburkovi z Vřesovic za 50.000 kop míšenských. Kromě toho ztratil Dvořecký svůj dům na Starém městě pražském. Tento dům dal Dvořecký roku 1620 své manželce Anně Ostrovecké z Královic, po níž jej měl zdědit syn Jan Ferdinand. Poněvadž byl dům postoupen za krále Fridricha, pozbylo postoupení platnosti a dům byl prodán 20. října 1621 Adamovi staršímu Vratislavovi z Mitrovic za 5000 zlatých. Vdova se hlásila o své věno, ale vymohla jen to, že jí bylo na přímluvu knížete z Lichtenštejna dáno 3000 kop. [ jmenné rejstříky | nahoru ]
  5. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic na Pecce se oženil podruhé s vdovou Barborou Škopkovou, která koupila po Adamu Škopkovi z Bílých Otradovic, prvním svém manželu, druhou polovinu hradu i městečka Pecky; druhá polovina dosud náležela Harantovi. Za bouřlivých událostí roku 1619 byl Harant jmenován komisařem nad vojenským lidem z boleslavského, hradeckého a kouřimského kraje. Potom v červnu táhl s Matyášem Thurnem proti Vídni a měl velení nad dělostřelbou; a jeho řízení střelby se připisuje, že koule z děl lítaly až do oken císařského hradu. Za Bedřicha Falckého byl královským radou a komorníkem, pak presidentem české komory. Byl odsouzen k smrti, poněvadž při obléhání Vídně dal střílet do císařského hradu a jako president české komory obracel důchody českého království ve prospěch buřičů. Královská komora zabavila jeho statek půl Pecky, totiž polovinu zámku s dvěma dvory, vesnicemi a vším příslušenstvím. Statek i s platy, vycházejícími z vesnic, byl odhadnut na 21.289 kop 34 grošů 2 denáry české. Toto zboží bylo roku 1622 prodáno vdově po Harantovi, Anně Salomeně z Hořovic, za odhadní cenu na srážku částky 35.000 zlatých rýnských, které měla u královské komory.
  6. Maxmilián Hošťálek z Javořic, jeden z vůdců městské opozice a direktor za stavovské vlády, byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a majetku a popraven. Jeho statky byly ovšem zabaveny a prodány královskou komorou; dvůr ve Velichově byl odhadnut na 2.100 kop míšenských a dvůr v Žiželicích u Žatce na 1.725 kop; oba dohromady byly prodány měšťanům v Mostě, Janu Mukovi z Mukenthalu a Jiřímu Schönovi z Schöneku za 4.200 zlatých. [ jmenné rejstříky | nahoru ]
  7. Kašpar rytíř Kaplíř ze Sulevic, jeden z předáků stavovské opozice, byl členem direktorské vlády a za krále Fridricha se stal nejvyšším zemským písařem; byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a statků a sťat. Královská komora zabavila jeho statky Miličín, Vlčkovice a Neustupov, ačkoliv náležely Kašparovým vnukům. Když se Eva Radimská provdala za Kašpara Kaplíře ze Sulevic, zdědila po své matce statek Neustupov u Votic, načež přikoupila statek Milčín u Vožice a pak Votice a Vlčkovice. Jediný syn Kašparův a Evin Albrecht, císařský rada a plukovník, zemřel v roce 1616 a zanechal po sobě vdovu Magdalenu Kaplířovou, rozenou z Údrče a nezletilé syny Kašpara, Zdeňka a Oldřicha. Těm odkázala babička Eva Kaplířová závětí z roku 1616 své statky, ale vymínila svému manželu Kašparu Kaplířovi používání do smrti, neboť měl na těch statcích pojištěno 15.000 kop míšenských. Paní Eva zemřela roku 1618 a Kašpar Kaplíř prodal brzy po její smrti statek Votice Pavlovi Osterskému Kaplíři ze Sulevic, J.M.C. truksasu, aby přišel ke svým penězům. Statky Milčín, Vlčkovice a Neustupov prodala královská komora roku 1630 donu Martinovi de Huerta, a to Liličín s Vlčkovicemi, odhadnuté na 56.186 kop 48 grošů 4 denáry, za 70.000 zlatých a Neustupov, odhadnutý na 28.070 kop 31 grošů 3 denáry, za 38.000 zlatých.
  8. Kateřina Kuttnauerová ze Sonnenštejna [žena Jana Kuttnaura z Sonnenšteina?] ztratila svůj statek Letovice u Unhoště, který byl odhadnut na 13.184 kop 14 grošů 6 denárů a za tuto cenu prodán hraběti Kryštofu Šimonovi z Thunu. [ jmenné rejstříky | nahoru ]
  9. Bohuslav nejmladší rytíř z Michalovic, muž zběhlý v krásných uměních, v cizích jazycích, v hudbě a zpěvu, v právech domácích i cizích, byl za českého povstání komisařem zemské defense a direktorem a za krále Fridricha purkrabím hradeckého kraje. Roku 1620 koupil některé statky, náležející ke klášteru oseckému a křižovnickému. Byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a svého statku a popraven. Královská komora zabavila jeho statky Rvenice, Nové Sedlo a Strupčice u Jirkova. Rvenice byly odhadnuty na 25.291 kop 42 grošů 6 denárů, Nové Sedlo na 22.493 kop 12 grošů 6 denárů a Strupčice na 11.058 kop 5 grošů 3 denáry, a všecky tři prodány roku 1622 Vilému mladšímu z Lobkovic na Bílině za 50.000 kop čili 58.333 zlatých 20 krejcarů rýnských.
  10. Erb Ota z Losu Jindřich rytíř Ota z Losu, muž vzdělaný, horlivý vyznavač bratrského učení, byl ve stavovských bouřích v čele nekatolických stavů; byl jedním ze stavovských direktorů a za krále Fridricha Falckého podkomořím věnných měst a karlštejnským purkrabím ze stavu rytířského. Byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a svého statku a popraven. Královská komora zabavila jeho statek Komárov u Hořovic a prodala jej roku 1623 hraběnce Eusebii z Martinic. Dva domy v Praze na Starém městě byly prodány roku 1621 Petru Payerovi za 1.200 zlatých rýnských. Spolu s ním byli pokutováni i čtyři další členové rodu. [viz níže „Některé z dalších pokutovaných osob“]
  11. Jáchym Ondřej Šlik z Holejče byl jedním z hlavních řečníků a vůdců strany podobojí. Roku 1608 byl mezi direktory, ustanovenými k defensi, a roku 1618 byl opět zvolen direktorem k řízení zemské správy. Od krále Fridricha, k jehož zvolení značně přispěl, přijal úřad nejvyššího sudí zemského a lantfojtství v markrabství dolnolužickém. Po bělohorské bitvě byl, jak známo, zajat kurfiřtem saským a dodán do Prahy, kde byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a majetku a popraven. Jeho statky Kurovodice u Mnichova, Hradiště a Svijany u Turnova byly prodány Albrechtovi z Valdštejna roku 1622. Svijany byly odhadnuty na 76.021 kopu 40 grošů a prodány s velíšským panstvím Valdštejnovi za 170.000 zlatých rýnských. [ jmenné rejstříky | nahoru ]
  12. Šimon Vokáč z Chyš a Špicberka, měšťan a radní Nového města pražského, jeden z náčelníků městské opozice v Praze ke ztrátě cti, hrdla a majetku a popraven. Všechen jeho majetek byl zabaven. Jedna jeho vinice byla odhadnuta na 857 kop 8 grošů 4 denáry a za tuto cenu prodána Filipu Fabriciu Platterovi z Hohenfallu.

Některé z dalších pokutovaných osob

  1. Erb Karel ze Svárova Mikuláš Beřkovský z Šebířova jediný z Beřkovských se připojil k povstalcům, a proto byl po bělohorské bitvě odsouzen ke ztrátě třetiny svého zboží, Horek a Košetic u Dolních Královic, které byly odhadnuty na 20.871 kop 57,5 grošů a jejich movitosti na 2.871 kop 30 grošů. Oba statky však koupila Anna Juliána z Anštatu roku 1623 za 18.300 kop míšenských a třetinu z toho zaplatila do královské komory. Trestáni byli i další členové rodu Jan rytíř Beřkovský z Šebířova a Oldřich Beřkovský z Šebířova.
  2. Kryštof rytíř Karel ze Svárova byl odsouzen ke ztrátě třetiny svého majetku. Královská komora zabavila jeho statek Hamr u Veselí nad Lužnicí, na kterém měl rytíř Karel čtvrtý díl, odhadla celý statek na 21.011 kop míšenských a roku 1623 jej prodala Kryštofovu synu Václavu Albrechtovi.
  3. Jan rytíř Ota z Losu byl odsouzen královskou výpovědí dne 27. června 1623 ke ztrátě poloviny svého majetku.
  4. Jaroslav rytíř Ota z Losu byl odsouzen ke ztrátě poloviny svého majetku. Poněvadž však v této době žádný majetek neměl, nemohl býti jeho zabavením potrestán.
  5. Kryštof rytíř Ota z Losu byl odsouzen královskou výpovědí dne 28. června 1623 ke ztrátě všeho svého majetku, poněvadž se nepřihlásil o pardon.
  6. Šebestián rytíř Ota z Losu byl odsouzen královskou výpovědí dne 27. června 1623 ke ztrátě třetiny svého majetku. [ jmenné rejstříky | nahoru ]
  7. Jan Vilém rytíř Malovec z Malovic byl odsouzen ke ztrátě všeho majetku. Královská komora zabavila jeho statek Lhotici u Dolních Kralovic, odhadla jej na 5.758 kop 20 grošů míšenských a prodala roku 1629 Maxmiliánu Pechlerovi z Memingen za 5.300 kop. Trestáni byli i další členové rodu Jan, Jetřich a Václav, bratří rytíři Malovcové z Malovic (Jan a Jetřich byli odsouzeni ke ztrátě poloviny a Václav třetiny všeho svého ostatního majetku. Královská komora zabavila Janovy statky Štěkeň a Cehnice u Strakonic), Petr rytíř Malovec z Malovic starší (odsouzen královskou výpovědí dne 9. září 1623 ke ztrátě třetiny svého majetku) a Vilém rytíř Malovec z Malovic (odsouzen ke ztrátě třetiny svého majetku. Královská komora zabavila jeho statek Vesce u Milevska).
  8. Václav Mikuláš rytíř Pecingar z Bydžína byl odsouzen ke ztrátě třetiny svého majetku. Jeho statky byly zabaveny a prodány. Forberk u Vamberka byl odhadnut na 2.925 kop míšenských a postoupen roku 1621 Albrechtovi z Valdštejna. Druhý statek Starý Vamberk a tvrz Lhotka s příslušenstvím byly odhadnuty na 32.572 kopy míšenské a prodány dne 21. ledna 1623 rovněž Albrechtovi z Valdštejna za 32.572 zlatých. Trestáni byli i další členové rodu Albrecht Ctibor rytíř Pecingar z Bydžína, Ctibor Smil rytíř Pecingar z Bydžína a Heřman Vilém rytíř Pecingar z Bydžína.
  9. Odolen Pětipeský z Chýš a Egenberka byl odsouzen ke ztrátě třetiny svého majetku: Studenoves, Byseň s Tuřany a Libovicemi a Blahotice u Slaného, jež koupil roku 1623 za odhadní cenu 14.519 kop 8 grošů 4 denáry Jaroslav Bořita u Martinic. Trestán byl i další člen rodu Václav Šťastný rytíř Pětipeský z Chýš a Egenberka na Byšicích a Bosyni. [ jmenné rejstříky | nahoru ]
  10. Jan Litvín pán z Říčan, byl odsouzen ke ztrátě veškerého svého majetku, hlavně proto, že pomáhal vyhodit Martinice z okna. Jeho statek Hořovice byl odhadnut na 40.082 kopy míšenské a roku 1622 prodán hraběnce Eusebii z Martinic se statkem Komárovem za 56.000 kop; když však paní Alžběta z Lobkovic nabídla za tyto statky o 32.000 kop více, přidala paní z Martinic 33.000 kop, takže dala za ně potom 89.000 kop. Tato trhová smlouva byla potvrzena králem dne 14. července 1623. Trestáni byli i další členové rodu: Jan nejstarší pán z Říčan (Červená Řečice u Pelhřimova, statek Kletečná, Nový Rychnov), Pavel pán z Říčan (Dub, Zálezly u Volyně, dům „u Černého vlka“ na Starém městě pražském), Petr pán z Říčan (Osek u Rokycan), Vilém starší pán z Říčan, Vilém mladší pán z Říčan (Kosová Hora u Sedlčan a Vojkov u Votic) a Vilém Lev pán z Říčan (Beztahov u Votic).
  11. Erb Trmal z Toušic Mikuláš rytíř Trmal z Tožic byl odsouzen ke ztrátě třetiny svého majetku. Jeho statek Myškovice u Karlína byl odhadnut na 9.005 kop míšenských a za tuto cenu prodán roku 1623 Adamu Benediktu Bavorovskému, opatovi Slovanského kláštera v Emauzích.
  12. Václav rytíř Trmal z Tožic byl odsouzen ke ztrátě třetiny svého majetku. Královská komora zabavila jeho statek Ouholičky u Smíchova, odhadla jej na 3.583 kopy 28 grošů míšenských, a roku 1623 jej prodala Janu Kryštofovi Hanovi za 7.950 zlatých.
  13. Zdeněk rytíř Trmal z Tožic byl odsouzen ke ztrátě poloviny svého majetku. Jeho statek Tmaň u Berouna byl odhadnut na 24.240 kop míšenských a roku 1623 prodán Janu Menclovi z Kolsdorfu za 23.000 zlatých rýnských.
 

 

Přehled literatury  > 

Kořán – Rezek – Svátek – Prášek: Dějiny Čech a Moravy nové doby, sv. 3. Od roku 1622 do roku 1648. L. Mazáč Praha, 1941.


Poslední úprava: 1. října 2004, Copyright © 2000–2010 Tomáš Voříšek, e-mail: