Ottové doma a ve světě 1
Jméno Otta (Ota) nacházíme v obci Oumyslice i v 18. století v Berlíně
Otové do roku 1980 (nejstarší zápisy z obce Oumyslice)
2. 10. 1643. Téhož dne pokřtěna jest dcera Jana Oty z Všechlap, ježto jméno na křtu svatém dáno jest Kateřina. Kmotry Anna Kalivcová, Barbora Mitlová, kmotr Jakub Pokorný.
23. 6. 1646. Pokřtěn jest syn Jiříka Oty a nazván jest jménem Jan.
Václav Ota * 15. 6. 1680 nebo 1683. Sedlák, pravděpodobně otec Václava Oty * 1715 v Bobnicích (první dítě asi zemřelo)
František Otta * 16. 5. 1746 v Oumyslicích č. 13, + 1780
Václav Ota * 1778. Sedlák z Oumyslic, manželka Lidmila Čermáková, dcera Matěje Čermáka, sedláka z Číněvsi.
Dorotka Otová * 24. února 1814 v Oumyslicích č. 4, helvétka
Jan Ota * 15. 5. 1848 v Oumyslicích
Anna Ottová * 24. 8. 1889 v Oumyslovicích č. 25, + září 1980
poznámka:
Výše uvedené obce se nacházejí v okresech Nymburk a Poděbrady. Bobnice: pošta 289 31, UTO 325 Nymburk. Číněves: pošta 289 01 Dymokury, UTO 324 Poděbrady. Úmyslovice: pošta 290 01 Poděbrady, UTO 324 Poděbrady. Všechlapy: pošta 288 02 Nymburk 2, UTO 325 Nymburk.
V telefonním seznamu 1997 se nacházeli:
V Číněvsi příjmení Čermák 4x. V Loděnici příjmení Ottomanský. V Poděbradech příjmení Otta 4x (Antonín, František, Miroslav a Pavel). V Nymburku příjmení Otta 4x (František, 2x Otakar a Zdeněk).
Ottové a jejich příbuzní, kteří našli svůj domov v Berlíně
Jan Otto
Rozsáhlá korespondence kazatele Machera byla dochována jen z malé části a jeho synové dopis od Araratu nenašli. Pamětníci však trvali na tom, že takový dopis skutečně existoval. Jan Otto byl sice přesvědčen, že dopis přišel teprve v roce 1736, ale ještě si dobře pamatoval: ti Češi psali, že se usadili tam, kde přistála Noemova archa.
Jan Otta, Mikuláš Felix, Kateřina Cejpová, Dorota Kolářová
Kazatel Jäschke se musel spokojit s pomocí místních bratří. V květnu 1745 konferoval o této těžké situaci se svou manželkou a ptali se společně Spasitele (losem), zda mají službou mezi svobodnými bratřími pověřit Jana Ottu. Přitom se také usnesli, že by bylo třeba i zvláštní pracovnice mezi svobodnými sestrami. Zásadou totiž bylo, že mezi svobodnými pracují svobodní. Jan Otta a Mikuláš Felix se stali pracovníky mezi svobodnými bratřími, Kateřina Cejpová a Dorota Kolářová byly vybrány jako pracovnice mezi svobodnými sestrami. Jejich spolupráce byla zpočátku omezena na konání návštěv a pastorační rozhovory. O duchovním stavu svých svěřenců a o své činnosti a svých zkušenostech v této službě pak pracovníci podávali zprávy vedení sboru.
Zachariáš Jelínek (Hirschel)
Rodiče: Samuel a Dorota
Sourozenci: Jan Jiří, Marie, Jakub (Zachariášův spolupracovník, * 1725
v Počátkách, + 1807 v Herrnhutu), Alžběta * 1719 oo Ondřej Jäschke
* 31. 8. 1714 v Počátkách; emigroval 1732 do Drážďan
1739 v Herrnhutu, člen Jednoty bratrské; 1740 poslán spolu s Ondřejem Jäschkem
do Bukurešti; 1742 poslán s br. Kunde mezi Kalmyky; 1743–1747 vězněn
v Petrohradě; 1747 v červenci do Hernhaagu; 1748 v Hennersdorfu; 10. 1. 1749 se
stal diakonem; od května 1749 v Londýně s Zinzendorfem; 1750 mezi Čechy v Sasku
a Braniborsku; od 1750 až do své smrti působil v Berlíně a Rixdorfu jako
bratrský kazatel
I. oo 22. 8. 1751 Kateřina Kyselová
6. 8. 1758 byl v Barby ordinován na kněze; nějaký čas v Herrnhutu v domě vdovců;
1759 povolán zpět do Berlína
II. oo 29. 5. 1759 Kateřina Kovářová
+ 9. 10. 1763 v Berlíně
Kateřina Kyselová
Rodiče: Tobiáš a Rozina
* 28. 10. 1716 v Libštátě; emigrovala 1720 s rodiči do Gebhardsdorfu
1742 odešla odtud do Herrnhutu; 23. 6. 1751 poslána do Nízkého jako pomocnice
při svobodných sestrách
oo 29. 8. 1751 Zachariáš Jelínek
13. 2. 1752 vypraveni na český plán; 14. 2. 1752 přišli do Rixdorfu;
15. 8. 1756 odtud do Berlína
+ 11. 11. 1757
Obsáhlý životopis Zachariáše Jelínka líčí velmi zajímavě jeho cesty do cizích zemí. Zachariášův sklon k dobrodružstvím, který se v jeho mládí několikrát ohlásil, nepřišel zkrátka. Zachariášovou chybou, se kterou musel bojovat, byla jeho prudká povaha.
Jan Otta (Otto)
Matka: Lidmila Ottová
* 1717 v Krchlebech; emigroval 1735 s matkou a bratrem
oo 17. 1. 1765 Kateřina Kovářová
od svého mládí aktivním pracovníkem v bratrském sboru
+ 28. 2. 1781 v Berlíně
Kateřina Kovářová
Rodiče: Jan a Anna Kovářovi
Sourozenci: Matěj, Magdalena, Marie oo V. Pulkrábek
* 2. 10. 1732 v Heršpicích; emigrovala 1746 s rodiči; 1754–1759 učitelkou v bratrské škole
I. oo 29. 5. 1759 Zachariáš Jelínek
II. oo 17. 1. 1765 Jan Otta
+ 30. 3. 1802
Jan Otta už ve svých čtrnácti letech (po nezdařeném pokusu o emigraci) se dostal i s rodiči do vězení. Strávil v něm rok a devět měsíců. Pak byl s matkou propuštěn. Otci se podařilo uprchnout z vězení po dvou letech. Odešel do Žitavy a odtud poslal pro manželku a dva syny. Než však jeho rodina do Žitavy dorazila, zemřel. Ze Žitavy se ovdovělá matka vypravila se svými dětmi do Berlína, kde měla bratry. O Janově bratrovi, který s ním a s matkou přišel za otcem do Žitavy, chybí zprávy.
Životopis Kateřiny Ottové, rozené Kovářové
Dne 29. května 1759 jsem vstoupila v stav manželský s bratrem Zachariášem Jelínkem, tehdejším kazatelem v Berlíně. Naše manželství bylo požehnáno dvěma dětmi, které Spasitel ještě v jejich útlém dětství vzal k sobě. Dne 9. října 1763 jsem se stala vdovou. V roce 1765 jsem vstoupila podruhé v stav manželský s bratrem Janem Ottou, tehdejším kůrovním pracovníkem svobodných bratří. Bůh nám daroval čtyři děti, ale všecky v dětských letech zemřely. Po blažené smrti mého druhého muže v roce 1781 jsem se stala podruhé vdovou… Dovětek: Spolu se svým druhým mužem, který se živil tkalcováním a přitom pomáhal při konání shromáždění [jako kazatel], sloužila bratrskému sboru. Byla členkou pomocnické konference, dále pečovatelkou o nemocné a navštěvovatelkou sester z manželského kůru, později navštěvovatelkou vdov.