(Přeskočit na navigaci)
Komenského chronologická tabulka
Jan Amos Komenský a významné historické události v letech 1617–1635
1617 | ||
---|---|---|
napsal Retuňk proti Antikristu. Nedochovalo se jeho latinské vylíčení příběhů žerotínského rodu a dějin Moravy. | ||
1618 | 1618 | |
jmenován počátkem roku správcem německého sboru ve Fulneku a jeho školy. 18. června oddán s Magdalenou Vizovskou z Přerova. | v březnu protestní sjezd české evangelické šlechty proti porušování Majestátu. 23. května pražská defenestrace. | |
1619 | 1619 | |
vyšli v Olomouci Listové do nebe. | Ferdinand Habsburský dosedl v březnu na český trůn. 2. května se Morava připojila k českému stavovskému povstání. 19. srpna Ferdinand sesazen, 26. srpna zvolen českým králem Fridrich Falcký. | |
1620 | ||
3. července uzavírá Protestantská unie s Katolickou ligou smlouvu o neutralizaci říšského území. 8. listopadu bitva na Bílé hoře. | ||
1621 | 1621 | |
na jaře obsadilo Fulnek neapolské vojsko v císařských službách. Komenský se od dubna skrývá před pronásledováním zprvu na Moravě, potom v Čechách na brandýském panství Žerotínů. | kapitulace slezských a lužických stavů. 21. června staroměstské popravy a vzápětí konfiskace. | |
1622 | ||
v únoru dopsal a v Praze pak vydal Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, připsané manželce Magdaleně. Ta spolu s dvěma dětmi umírá téhož roku na mor. V říjnu vydal Nedobytedlný hrad. | ||
1623 | ||
ukončil tříletou práci na Manuálníku, bibličce, napsal první díl Truchlivého a v prosinci dopsal pod Klopoty u Brandýsa nad Orlicí Labyrint světa, věnovaný vlastníku panství Karlu staršímu ze Žerotína | ||
1624 | 1624 | |
napsal Pres boží, druhý díl Truchlivého a spis O sirobě. 3. září se podruhé oženil s Marií Dorotou Cyrillovou (+1648), dcerou bratrského biskupa – s ní postupně čtyři děti: Dorota Kristina 1627, Alžběta 1628, Zuzana 1643, Daniel 1646. | císařský patent z 18. května vypovídá z Čech (od 12. října i z Moravy) evangelické duchovní. | |
1625 | 1625 | |
dopsal v Bílé Třemešné na panství Jiřího Sádovského ze Sloupna Hlubinu bezpečnosti. Přes Lužici a Slezsko došel do velkopolského Lešna zajistit bratrským vyhnancům útulek. Ve Šprotavě se seznámil s viděními Kryštofa Kottera a překládal je do češtiny. | se dotváří protihabsburská koalice spojenectvím Nizozemí, dánsko-norského království a Anglie. | |
1626 | 1626 | |
šel do Berlína za Ladislavem Velenem ze Žerotína a dál putoval až do nizozemského Haagu. Uprchlému českému králi Fridrichovi Falckému tam odevzdal opis Kotterových vizí. Překládá „metrem poetským“ některé žalmy. | se připojuje ke koaličnímu vojsku pod vedením Mansfeldovým sedmihradský vévoda Gabriel Bethlen (+ 1629). | |
1627 | 1627 | |
v Amsterodamu vyšla tiskem Mapa Moravy pro Velena ze Žerotína, na níž pracoval od roku 1618. V Branné u Jilemnice ho zaujmou vidění Kristiny Poniatowské. Studuje v zámecké knihovně ve Vlčicích. | platí v Čechách od 10. května (na Moravě od 1. července 1628) Obnovené zřízení zemské. Mandátem z 31. července dostává nekatolická šlechta šestiměsíční lhůtu k vystěhování ze země. | |
1628 | 1628 | |
odešel počátkem února s rodinou a s K. Poniatowskou do Lešna. | vypovědělo Švédsko císaři válku. | |
1629 | 1629 | |
učí v Lešně na vyšší bratrské škole. Příprava učebnic, metodologické a jazykovědné studie jsou už v perspektivě pansofické myšlenky. | se Francie spojuje se Savojskem a Benátkami proti Habsburkům a prostředkuje mír mezi Polskem a Švédskem. | |
1630 | 1630 | |
pracoval na souborně pojatém návrhu na obnovu národní výchovy a školství (Ráj církve znovu se rozzelenávající, jinak Ráj český), jehož první část dokončil 1632 s názvem Didactica, tj. Umění umělého vyučování. Přepracoval rozšířenou knihu Lewise Baylyho Practice of Piety pro české čtenáře: Praxis pietatis, tj. O cvičení se v pobožnosti pravé. | uzavírá Francie dohodu s Bavorskem. Valdštejn je odvolán z funkce generalissima císařské armády. Gustav Adolf se vylodil na Baltu. | |
1631 | 1631 | |
dopsal a vydal učebnici latina Janua linguarum reserata, která záhy získala evropský ohlas. Kriticky se vyslovil k bezohlednému pudu sebezáchovy v době morových epidemií, nejprve německy: Kurzer Bericht von Pestilenz, o rok později česky. | vítězí 17. září švédské vojsko u Breitenfeldu (blízko Lipska) a spojenecká vojska Sasů vpadají do Čech. Vzrůstají naděje české emigrace. Od prosince reaktivovaný Valdštejn vytlačuje Sasy. | |
1632 | 1632 | |
Zpráva kratičká o morním nakažení. Česky vydal výklad o předškolní výchově dětí Informatorium školy mateřské. Na jaře byl zvolen konseniorem a na podzim seniorem Jednoty bratrské a pověřen funkcí písaře. Program obnovy celé církve české vložil do spisu Haggaeus redivivus. Dopsal Physicae ad lumen reformatae synopsis a o rok později vydal v Lipsku. | v květnu se Valdštejn zmocňuje Prahy. V listopadové bitvě u Lützenu padl Gustav Adolf. | |
1633 | 1633 | |
navázal styk se Samuelem Hartlibem. Německy vyšlo Informatorium, česky už proslulá Janua – Dvéře jazyků odevřené, k níž dopsal Vestibulum. Do latiny začal překládat Českou didaktiku. Hraběti Rafaelu Leszczyńskému věnoval Hlubinu bezpečnosti, k níž připojil traktát Renuntiatio mundi, tj. Výhost světu. | získává Švédsko oporu v říši (heilbronnský spolek). | |
1634 | 1634 | |
na latinskou Fyziku z 1632 (kde tři principy poznání: smysly, rozum a Písmo) navazuje přípravnými pracemi k pansofickému projektu. Pokračuje v práci na Velké didaktice. | v zářijové bitvě u Nördlingen porážka Švédů císařsko-španělsko-ligistickým vojskem. | |
1635 | 1635 | |
se pouští do polemiky a emigrantem M. Martiniem z Dražova na obranu Jednoty. | se květnovým pražským mírem přidaly Sasko a Braniborsko na stranu císaře. |
Přehled literatury
Komenský Amos Jan: O sobě. Molnár Amadeo – Rejchrtová Noemi: shromáždili soubor textů, české edičně připravili, latinské přeložili a starší překlady zrevidovali. Odeon Praha, 1989.
Poslední úprava: 16. května 2010,
Copyright © 2000–2021 Tomáš Voříšek, e-mail: