Otta z Losu

Stránky věnované vladyckému rodu Ottové z Losu

 

(Přeskočit na navigaci)

Nejednotnost se ustálila roku 1764 kdy byly zrušeny všechny české míry, váhy i peníze a zavedeny vídeňské neboli rakouské

Ve starých dobách nebylo jednotných měr a vah

Ještě ve století 13. a dokonce i ve stoletích následujících bývala u nás v Čechách nestejná míra a váha. Toto roztříštění měr a vah nejen u nás, ale i v cizině vyvinulo se vlivem městské samosprávy, místních vrchností a částečně i starodávným zvykem. Vždyť např. města sobě hodně blízká jako Litomyšl a Chrudim měla v druhé polovině 13. století nestejné míry. Proto se nedivme, když někde čteme, že kupec moravský měřil nebo vážil mírou moravskou, vídeňský zase vídeňskou, polský polskou atp. Právě takové zmatky byly v 17. století v dutých, prostorových, mírách (např. korec), které udávaly plochu, kterou je možno osít tímto objemem osiva.

Zmatek v tehdejších mírách vysvitne nejlépe z porovnání:

loket pražský = 0,503 m
loket moravský = 0,594 m
loket slezský = 0,579 m

Postupem času ustálily se naše české míry, váhy a peníze a užívalo se jich až do r. 1764, kdy byly všechny zrušeny a zavedeny byly vídeňské neboli rakouské. Starých českých se však užívalo i potom. Desetinná soustava, dnes obecně užívaná při měření, vážení i v měně celé Evropy, mimo Anglii, byla na našem území zavedena zákonem až od 1. ledna 1876, přestože metr byl ustaven již roku 1795. Tak byla i u nás pinta nahrazena litrem, libra kilogramem, loket metrem, sáh metrem čtverečním.

České délkové míry

loket český = 59,14 cm – 59,3 cm = 3 pídě po 19,71 cm
píď = 8 palců po 24,64 mm = 10 prstů = 40 zrnek po 4,92 mm = 19,71 cm
dlaň = 4 prsty = 7,88 cm
střevíc = stopa = 4 dlaně = 29,6 cm až 31,32 cm
pěst = 4 palce = 9,856 cm (míra pro výšku koně)
palec, později coul = 2,46 cm
kročej = 1 1/2 lokte, ale také 2 lokte
sáh = 3 lokte = 1,778 m
provazec = 52 lokte
hon = 5 provazců = 153,76 m
míle česká = 12.600 loktů = 7,126 km = 7,4985 km
prut = 8 loktů
látro (hornická míra) = 3–4 lokte
rybářský provazec = 22 lokte

Staročeské délkové míry

1 loket = 0,59139 m (zazděn na rohu věže Novoměstské radnice roku 1615)
1 loket = 24 palců
1 loket = 2 střevíce
1 střevíc (stopa, noha, šlépěj) = 12 palců = 295,695 mm (zmiňován již v roce 1579)
1 palec = 5 zrn = 12 čárek = 24,64125 mm
1 prst = 4 zrna = 19,713 mm
1 dlaň = 4 prsty = 78,852 mm (zmiňován již v Hájkově kronice)
1 pěsť = 4 palce = 98,565 mm
1 píď = 8 palců = 10 prstů = 197,13 mm
1 sáh staročeský = 3 lokty = 1,77417 m
1 látro = 4 lokte = 2,36556 m
1 postav = 30 loktů = 17,7414 m
1 prut = 8 loktů = 4,73112 m
1 provazec přemyslovský = 42 loktů = 24,83838 m
1 provazec viniční = 64 loktů = 37,84896 m (zaveden v době Karla IV.)
1 provazec zemský unifikovaný = 52 loktů = 30,75228 m
1 míle česká = 9066 m
1 míle staročeská = 365 provazců po 52 loktech = 11225 m
1 hon = 5 provazců po 42 loktech = 210 loktů = 124,1919 m (z dob Přemysla Otakara II.)

Rakouské délkové míry (porovnej se starými českými)

míle poštovní = 4000 sáhů = 7,58666 km
sáh = 6 stop (střevíců) = 1,896484 m
stopa (střevíc) = 12 palců = 31,6081 cm
palec (coul) = 12 čárek = 2,633 cm
čárka = 12 bodů = 2,19 mm
loket vídeňský = 29,5797 palců = 77,7558 cm
pěst = 4 palce (coule) = 10,537 cm

Vídeňské délkové míry (dekretem Marie Terezie 14. 4. 1763)

1 sáh (die Klafter) = 6 stop = 72 palců = 1,896484 m
1 stopa = 12 palců = 31,60807 cm
1 palec = 12 čárek = 2,634 cm
1 čárka = 2,195 mm
1 míle = 4000 sáhů = 7,5859 km
1 vídeňský prut = 10 stop = 3,1608 m
1 loket (die Elle) = 0,7776 m

Poměrná čísla k zapamatování

3 palce = 8 cm
1 m = 3 střevíce + 2 palce
3 střevíce (stopy) = 95 cm
5 sáhů = 9,5 m
loket = 78 cm
4 míle = 30 km

Měření v kusech na postavy

1 postav = 32 loket moravských
1 postav = 39 loket pražských
22 postavů = 1 saum jinak palík
22 loket = 1 barchan
45 barchanů = 1 „fordl“

Střižní zboží (sukno, plátno) se měřilo na lokte nebo v kusech na postavy

Postav měl 22 až 50 loket (nic nebylo stálé, jen šizení kupujícího bylo stálé).
kopa plátna = 600 loket vídeňských
kus plátna (stučka) = 72 loket
stučka plátna také 30 loket
štučka = 6 přaden = 12 čteníků = 240 vázání = 4800 nití
nit = 3 čes. lokte příze
žemližka lnu = otýpečka zvlášním způsobem svázaná
česání obláč = svazek vyčesaného lnu nebo konopí

Délkové míry (v 19. století před r. 1876)

1 pražský loket = 593,97 mm
1 lipský loket = 565 mm
1 pruský loket = 666,94 mm
1 vídeňský loket = 779,21 mm
1 saský loket = 566,38 mm
1 vratislavský loket =576,116 mm

Váhové míry

1 kventlík = 4,014 g = 1/64 hřivny = 1/4 lotu = 4 denáry
1 lot = 16,056 g = 4 groše = 1/16 hřivny
1 hřivna = 256,9 g = 1/2 libry = 16 lotů
1 libra = 514,0 g = 1/120 centýře
1 centýř = 61,728 kg = 120 liber

Různé míry a váhy

stoh slámy = 60 otepí
stoh dříví = 2 sáhy
kopa = 60 kusů = 4 mandele po 15 kusech = 5 tuctů
mandel = 15 kusů
tucet = 12 kusů
veletucet = 12 tuctů = 144 kusů

Počítání na rozličné mince (podle Klatovského)

Česká mince

1 kopa = 30 grošů bílých
1 zlatý rýnský (rýnský) = 24 grošů bílých
1 groš bílý = 7 penízů bílých
1 peníz bílý = 4 haléře
60 grošů malých = 1 kopa
1 groš malý = 7 penízů malých
1 peníz malý = 2 haléře
6 grošů bílých = 1 ort
4 orty = 1 zlatý
5 ortů = 1 kopa

Míšeňská mince

2 haléře = 1 peníz
12 penízů = 1 groš
252 penízů = 1 zlatý
21 grošů = 1 zlatý
21 grošů = 42 grošů mečových
60 grošů = 1 kopa
20 grošů = stará kopa

Počet na liny (počítání na čarách)

Odspodu nahoru: první čára = jedna, druhá čára = deset, třetí čára = sto, čtvrtá čára = tisíc, a každá čtvrtá se označí křížkem. Mezery mezi čarami mají také své označení: první pod první čarou = půl, druhá nad první čarou = pět, třetí mezi druhou a třetí mezerou = padesát, atd. Každé znamená desetkrát více předešlého. Popis postupu: „Vzdělej peníze na groše, zdvihni 7 pen. bílých, posaď do pole 1 groše, a to tak často, ažbys neměl co více bráti; groše též také vzdělej na zlaté, vezma 24 gr. za 1 zl. Suma všeho učiní 202 zl 7 gr. 4 pen.“. U odečítání se menšenec položil na liny a menšitel se od něho ubíral (tj. buď se umazával, buď se skutečné grošíky odnímaly), načež zůstal zbytek na linách.

Pythagorův stůl čili početní tabulka (násobení)

Početní groše Rudolfa II. na linkách početní tabulky

Popis postupu: „Když skrze jednu figuru multiplikovati chceš, sáhni na hořejší liny, kde grošíky leží, kteréž multiplikůj s nadepsaným počtem, produkt posaď do druhého pole, ty, kterés multiplikoval, vezmi pryč. A byl-li by na spacium pod prstem 1 grošík, ten neskládaje prstů dolův multiplikůj, též podobně facit do druhého pole vlož. Ten opět multiplikovaný pryč vezmi, s prsem spusť se dolův na druhou liny a dělej jak prvé (produkt do druhého pole klaď) až do konce.“

Početní groše (speciální měděné žetony)

Už za doby Ferdinanda I. byly zavedeny početní groše – speciální měděné žetony – účelově využité při účetních pracích. Nejčastěji se můžeme setkat s početními groši Rudolfa II.. Princip počítání s početními groši se pokusme vysvětlit na příkladu. Početní peníze se pokládaly na linky početního prkna (početní tabulky) tak, že groš položený na linku určoval násobky linkové hodnoty a groš mezi linkami reprezentoval polovinu hodnoty vyšší z linek. Takže celková hodnota zaznamenaná v našem příkladě je 712 kop, 81 grošů a 2 denáry (bílé peníze). Své početní groše si v té době vydávaly i mnohé soukromé osoby, zejména úředníci královských mincoven a horních úřadů. Jim však tyto žetony sloužily spíše pro reprezentaci než jako účetní pomůcka.


Přehled literatury

[1] Klatowský Wondřej: Nowé knijžky wo počtech na cyfry a na lyny, při tom niekteré welmi užitečné regule a exempla mince rozličné, podle biehu kupeckého krátce a užitečnie sebraná. Frid. Peypus, Norimberk, 1530. Druhé vydání Jan Kantor v Starém Městě Pražském, 1558.
[2] Dastich Josef: Mathematikové v Čechách II. Živa. Časopis přírodnický. Číslo 2, 1864, str. 160–171. Pomocí Musea Království českého Praha, 1864.
[3] Winter Zikmund, Dr.: Zač bylo živobytí za starodávna? Přítel domoviny. Časopis k zábavě a poučení. Ročník IV., číslo 3., E. Beaufort Praha, 1888.
[4] Skřivan Antonín: Počtářství pro život obecný se zvláštním zřetelem k třídě obchodní, 1851–1852
[5] Beichel, J. B.: Prawidla k počjtánj z hlawy s hognau zásobau rozmanitých přjkladů ku prospěchu sskolnjch učenců, pomocnjků a učitelů. Jan Host. Pospjssil W Hradcy Králowé, 1829


(Přeskočit na začátek stránky - navigaci - text)
Poslední úprava: 22. října 2020, Copyright © 2000–2020 Tomáš Voříšek, e-mail: